Desatero pro zařizování dětského pokoje |
|
|
|
Pokud se vám už podařilo vyřešit základní dispozici dětského pokoje a vaše ratolest má pěknou postýlku, skříň na šaty, stůl, židli a nějakou tu skříňku, zkuste popřemýšlet i nad způsobem ukládání hraček a všech těch neskutečně potřebných drobností. Důležité je, aby byly pro dítě dostupné, takže umístění hraček do police, která je vyšší než jeden a půl metru nad zemí, není nejšťastnější řešení. Hrozí tu nebezpečí úrazu, když se bude chtít dítě k nedostupným hračkám dostat. Dětský svět musí být přizpůsoben věku a schopnostem dítěte. Teeneger už ocení i odkládací plochy pod stropem, jen aby zbytečně nepřekážely při rušných návštěvách. Ale pro ty menší je lepší vytvořit svět více při zemi. Možná je to pro vás novinkou, ale i děti ocení, je-li kolem nich pořádek. Vždyť i ony potřebují dostatek volné plochy na novou železnici nebo královský pokoj. Proč by je mělo bavit věčně obcházet pohozeného medvídka nebo šlápnout na autíčko. Uklízení však pro ně musí být jednoduché a zábavné. Například pomocí barevných látkových krabic. A aby bylo jasné, co která krabice ukrývá, tak ji označte, školáci si už mohou napsat na štítek, co se tam nachází, a ti menší si to nakreslí.
Přístup k hračkám nesmí být pro dítě komplikovaný, mohlo by přijít k úrazu. Hračky a hry by měly být umístěny v nízko situovaných policích a skříňkách, aby dítě nenapadlo lézt po nábytku jako po prolézačce na dvoře jen proto, aby si vzalo oblíbené autíčko. Stejně tak by měl být co nejjednodušší způsob ukládání hraček, protože se jinak mine účinkem a dítě ho nebude využívat. Než by se mělo natahovat, aby odložilo knížku, raději ji zasune pod postel či nechá pohozenou na zemi.
Pokud byste měli rozložena autíčka na koberci, jak by bylo nejjednodušší je uklidit? Co by udělalo vaše dítě? S největší pravděpodobností by je shrnulo někam na hromadu – jednoduché a levné řešení – vytvořte si spolu krabici, jejíž přední část se bude vyklápět a autíčka může například shrnout buldozer do otevřené garáže. Na tuto krabici můžete postavit další, která se bude otevírat zase shora, a ta zase rychle ukryje všechny kostky, které tvořily závodní dráhu. Pokud panenky vaší dcery právě dojedly slavnostní večeři na zámku, je asi málo pravděpodobné, že si nastoupené posedají vedle sebe na polici i s pěkně srovnanými šálky a talířky. Ale možná by to vyřešily obyčejné proutěné košíky, které by vytvořily panenkám postýlku a šálkům dostatečné místo k uložení, a to všechno bez námahy.
No a jak zní konečné desatero pro zařizování dětského pokoje? 1. Antropometrické charakteristiky těla dítěte se rychle mění, proto je vhodné, aby zařizovací předměty, zejména stoly a židle, byly rozměrově přestavitelné (výška sedací a stolové plochy atd.) 2. Předškolní a školní věk je důležitý z hlediska formování postavy dítěte, to je důležité zejména pro výběr kvalitního ergonomicky tvarovaného sedacího a lehacího nábytku. 3. Materiály, ze kterých jsou zařizovací předměty vyrobeny, musí být zdravotně nezávadné a snadno udržovatelné. 4. Velkou pozornost je třeba věnovat osvětlení (přirozenému i umělému). Pracovní stůl je vhodné umístit co nejblíže k oknu atd. 5. K lepší pocitové atmosféře přispívá vhodná volba barev a materiálů. 6. Prostorově největším prvkem interiéru pokoje je lůžko. Při řešení interiéru pokoje pro více než jedno dítě je důležitým hlediskem rozdílnost věku a pohlaví. 7. Po desátém roku věku je vhodné aby chlapec a dívka měli samostatné pokoje. 8. Z hlediska bezpečnosti je důležité tvarové a materiálové provedení nábytku (bez ostrých hran a rohů, méně vhodné je použití skla atd.). 9. Z psychologického hlediska je vhodné, aby prostory a vybavení pro dvě děti – studenty byly pokud možno rovnocenné. 10. Při zařizování dětského pokoje nezapomeňte vytvořit dostatečně velkou hrací, pracovní a klidovou zónu.
Zdroj : http://bydleni.lidovky.cz/
|




Souboj s hračkami zůstane na vás asi do tří let dítěte. Potom nastává čas, kdy by se mělo pomalu naučit, že všechno nepatří na jednu hromadu či pod postel. Ani jedna velká krabice to nevyřeší. Proto je důležité vytvořit dítěti dostatek úložných prostorů, které by mu měly pomoci při udržování pořádku.
Krabice, kontejnery, zásuvku, police, vědérka či košíky. To všechno nabízí řešení věčného problému ukládání hraček. První, na co byste však měli myslet při výběru, je bezpečnost dětí. Pro nejmenší děti jsou vhodnější kontejnery a krabice z měkčích materiálů, například z látky, papíru či proutí. Musejí mít oblé hrany, šroubky a kování musejí být skryty. Materiál by měl být snadno čistitelný. Ti větší už zvládnou i přítomnost pevnějších materiálů. Pro ně je důležitější přehled v ukládání, aby nic nemuseli dlouho hledat nebo složitě ukládat. Velmi oblíbené jsou v poslední době zavěšené síťové systémy nebo síťové koše. Jsou vhodné i pro nejmenší děti, protože jsou měkké, bez ostrých hran, snadno se čistí a jsou průhledné, což ulehčuje hledání konkrétní hračky. Zavěsíte-li takovýto koš na stěnu, trefit všechny hračky do něj může být pro dítě celkem dobrá zábava a ještě si u toho zlepší svou koordinaci a odhad vzdálenosti.